x
Ne, není to hrubka. Je to důraz na tečku za velmi náročnou pětiletkou.
Od covidového lockdownu v dubnu roku 2020 jsem zůstala doma „na plný úvazek“ a padla na mě povinnost péče o manžela a v té době tři děti. Co hůř (v tomto kontextu), tři chlapy! Aneb jak se říká u holčiček: „Horší šatit, než živit“, u chlapečků je tomu přesně naopak. A já měla najednou povinnost ze všech nejnáročnější, každý den vymyslet ať už tradiční či originální, pestré, nutričně bohaté, chutné a nejlépe ještě vegetariánské jídlo (a taky bez cukru, přepalovaného oleje, bez nadbytečných škrobů, laktózy a já nevím čeho ještě). No, byl to záhul. A přesto jsem to nějak zvládla. Ne, kuchařku vydat neplánuju, ale určitě se ráda podělím o tipy na zajímavá jídla, která jsem vařila podle jednoduchého pravidla: Doba přípravy nepřesáhne dobu konzumace. :-D Asi nemusím dodávat, že to bylo s těmi čtyřmi chlapy často velmi zajímavé.
Nicméně narodil se čtvrtý chlap a tak dlouho mi veškeré mé snahy o tvorbu kreativního, zajímavého, zdravého, výživného a chuťově přívětivého jídla znemožňoval, až jsem třískla vařečkou o sporák. A to jsem se stále snažila omezit dobu přípravy na minimum. Inu, omezila jsem ji „na mimino“. Manželovi, který počínaje lockdownem zůstal na HO, jsem oznámila, že pokud nezajistí jídlo jiným způsobem, nechť se ode dneška připraví na studenou kuchyni. Buď může získané finance projet v naftě do sto kilometrů vzdálené firmy, v níž pracuje, nebo tyto prostředky investuje do jídla s dovozem, z restaurace, pro mě za mě ať najme třeba au-pair se specializací „kuchařka“. Děti mi starost nedělají, ty jsou přizpůsobivé ☺